Nechtění spoluobčané

Tématem letošního ročníku libereckého semináře jsou „nechtění spoluobčané“. Můžeme jej uchopit různými způsoby, jednou z možností je soustředění se na postoj státu vůči menšinám. Jakkoli se komunistický režim prohlašoval za „internacionalistický“, v praxi navazoval na nacionální diskurs a prosazoval etnicky českou identitu jako identitu hegemonní. Než v srpnu tyto otázky otevřeme, nabízíme několik školních historických pramenů k testování a k diskusi.

Pramen 1

Zpráva jihomoravského krajského národního výboru (KNV) o problémech spojených s neorganizovaným přesunem rodin romského původu (Brno 9. 12. 1963) První pramen ilustruje bezradnost komunistického režimu ve vztahu k romské migraci na počátku šedesátých let 20. století. Co všechno se v něm odráží? S jakými vzdělávacími cíli můžeme jeho analýzu spojovat?

Odkaz: 1963-rozptyl-živelná migrace.pdf

Návrh analytické práce

Co vypovídá příhoda v prvním odstavci o míře promyšlenosti politiky rozptylu? Jaké mohly být motivy tajemníka MNV k tomu, že neuposlechl příkaz orgánů ONV? Vyplývá z kontextu, že se jedná o první přesun rodiny Latových? Jak se jeví postavení Romů na základě druhého odstavce?

Pramen 2

Růžové sny (1976, r. Dušan Hanák) Druhý pramen přesouvá naši pozornost k sedmdesátým letům 20. století. Ilustruje dopady stereotypů na psychiku těch, kteří jsou jejich objekty. Ze sféry občané–moc se přesouváme do sféry majorita–minorita.

Odkaz

Návrh analytické práce

Co si podle vás myslela prodavačka? Jaké byly podle vás pocity obou dívek? Co tato scéna vypovídá o vztazích majority a minority v sedmdesátých letech? Co tato scéna vypovídá o předsudcích a jejich udržování při životě? Jaké dopady mohlo mít chování prodavačky na obě dívky?